Wisephora 2016

Ve čtvrtek 26.5.2016 se v prostorách Jatek78 v pražských Holešovicích uskutečnila jednodenní konference Wisephora na téma budoucnosti trhu práce a s tím souvisejících témat. Od rána do večera běžel pestrý a nabitý program, jehož ústřední částí bylo 20 lightning talků nejen na HR-témata jako např. hledání zaměstnanců, práce na dálku, komunikační a organizační nástroje apod., ale mnohdy přesahujících i do dalších oblastí lidského života. Tweetovat jsem stíhal jen omezeně, ale rád bych se podělil o asi 11 stránek A5 poznámek, odkazů, tipů a myšlenek, které jsem si na konferenci pořídil,

Na začátku osobní poznámka: Pracuji v pořadatelské společnosti TopMonks (i když jsem nepatřil do pořadatelského týmu) a i přes tento "bias" musím konferenci upřímně a hlasitě pochválit! Užil jsem si ji po obsahové stránce, většina řečníků byla velmi inspirativní a myslím, že sdílení, kvůli kterému konference vznikla, tam pěkně proudilo. A analogicky, protože jednou z našich company values je i "Provide honest feedback", otevřeně sem píšu i co se mi nelíbilo nebo co mne neoslovilo, takže určitě není na místě obava, že jsem dostal za úkol napsat PR článek na míru. Pro větší schematičnost budu navíc talky hvězdičkovat.

Výpisky z jednotlivých talků

Daniel Steigerwald – Připravme se na vetokracii, sametový rozpad států

• intuitivní != nové. Nové věci nebývají intuitivní, to by tu jinak už dávno byly.
• nové věci bývá nesnadné prosadit, po zaběhnutí se ale divíme, jak mohla tak samozřejmá věc narážet na takový odpor (ilustrováno na případu Ignáce Filipa Semmelweise – maďarského lékaře, který prosazoval dezinfekci vápenným roztokem na porodních sálech a přestože docílil snížení úmrtnosti rodiček, nevěřili mu, že je to tím)
• pokud nevíte, do čeho se pustit s podnikáním, vyberte si oblast, ve které selhává stát
• mnoho pěkných myšlenek týkajících se "überizace" (mobilní aplikace pro hlášení policii apod.)
• souhlasil jsem i s kritikou přehnaného zasahování státu a umělé regulace
• nesouhlasím ovšem s libertariánskou myšlenkou rozpadu státu ve prospěch zajišťování veškerých funkcí soukromými subjekty – tento přístup považuji za utopistický a v prezentované podobě technokraticky odlidštěný.

I když mne na talku řada myšlenek oslovila, celkově mi to přišlo jako na předvolebním shromáždění strany Svobodných. Nemám dojem, že odpovědí na babišooligarchický způsob správy státu je stát zrušit, software, které požírá svět a požere i stát, není všespásné. 🌟

Vojta Roček – Áčkoví hráči

• predikce: do 10 let nebude mít 1/2 lidí práci, za dalších 20 let ji ztratí 1/2 programátorů
• s nástupem počítačů nastal stav "málo lidí optimalizuje mnoho"
• a pokračuje do "málo lidí optimalizuje všechno"
• desítky tisíc jobů nahradily algoritmy
• algoritmy seřežou vše na stejnou úroveň, nezbyde prostor pro invenci střední vrstvy
• Áčkoví hráči, vlastnosti, jak je najít a udržet
• grow mindset x fixed mindset
• experiment: 2 skupiny dětí dostaly složit puzzle. Ty, které byly chváleny za proces, si vybraly příště těžší, ty, které byly chváleny za výsledek, si vybraly příště lehčí.
• feedback
• kontroluje emoce
• nezáleží tolik na inteligenci a dovednostech
• delivery – bez toho je to jen žvanil
• purpose – lidi chtějí dělat na něčem, co má smysl a mají dojem, že to zlepšuje svět
• "co budou dělat béčkoví hráči?" – "uhnijou v křesle s brýlemi na virtuální realitu – když si nedovedou najít smysl, budou se muset někam uklidit"
  

Shrnuto: pěkně popsaný "profil" člověka s otevřenou myslí. Prognóza týkající se lidí, kteří se takovou charakteristikou nevyznačují, mi však vyzněla otevřeně a do ztracena. 🌟🌟

Tomáš Formánek – Supply Chain Love – jedno srdce firmy

• doporučené video: rozhovor René Redzepiho a Jiro Ono (oba majitelé špičkových restaurací, druhý z nich je 90letý Japonec, který denně obsluhuje své hosty a servíruje jim sushi)
• všechny stroje a algoritmy, které stavíme, dělají svět komplikovanějším, ne jednodušším
• komplikovanost ilustroval na věcech z běžného života: zpráva od lékaře, smlouva s bankou, dloubnul si i do rozdílu v délce konstituce Spojených států a odpovídajících dokumentů Evropské unie
• paradox: i samotná kniha One thing, která je zhruba řečeno o metodě Getting Things Done modifikované na seznam úkolů o jediné položce, má 276 stran
• Bullwhip effect – jev z problematiky správy dodavatelského řetězce (supply chain), kdy vlivem velkého počtu článků řetězce může poptávka malého rozsahu na konci vynutit výrobu popř. skladování v mnohem větším rozsahu v průběhu řetězce.

I když mluvil hodně o konkrétním produktu své společnosti, získal si mě svým důrazem na jednoduchost. A možná trochu i tím, že byl první, který se v projevu obešel bez vulgárních výrazů. 🌟🌟🌟

Ondřej Štefl – Budoucnost začíná ve škole

• zajímavé povídání o Scio školách, spousta faktů
• konstruktivismus = stavění na tom, co děti už umí, alternativně ale taky i rozbíjení vžitých vzorců
• po příchodu ze školy se zeptat dítěte: "co ti dnes ve škole udělalo radost?", spíš než "jakou jsi dostal známku?"
• doporučené knihy: John Medina: Pravidla mozku a Pravidla mozku dítěte
• klasickou školní třídu lze přirovnat co do jednostrannosti komunikace (učitel řídí, žáci poslouchají) k podobným situacím z jiných oborů: armáda, liturgie (nazváno nepřesně církev), továrna
• Platón: "Když něco špatného sníme, lze to zvrátit. Když se nám do hlavy dostane něco špatného, už se toho nejde zbavit." – výborná paralela
• důležitost dopadu učiva na reálný život. Byl prováděn experiment: po vysvětlení učiva o molekulách žákům 2. stupně jim byla položena otázka: "skládá se kyselina sírová z molekul?" (správně odpovědělo 97%) x "skládá se řízek nebo tvoje tělo z molekul?" (správně odpovědělo jen 30%)
• dobrá škola děti naučí vypořádat se se změnou – "když se blíží bouře, někdo staví hradby, někdo větrné mlýny"
• ve Scio škole namotivovali rodiče i k půjčení peněz škole – "když nám svěřili děti – to nejcennější – proč ne peníze?"
• případ absurdní kreativity v plnění školských předpisů: zákon umožňuje spojit třídy, ale ne žáky z různých tříd, potřebovali spojit třídy – zjistili si, že zákonný požadavek by byl splněn, pokud by měli třídy o 1 žákovi. Nakonec se to neuskutečnilo, ale demostroval tím, jak je současná legislativa psaná na míru tradičním školám a alternativním nevyhovuje.

Toto byl celkově jeden z nejlepších talků a takovým školám fandím. Velmi mě potěšil i odpovědí na dotaz na využívání techniky k výuce – právě tím, že jednoznačnou odpověď nedal. Trochu jsem očekával lacinou chválu, jak jsou všechny ty tablety apod. potřeba, ale přednášející se vyjádřil zdrženlivě a i když pomocnou techniku samozřejmě používají, přesvědčil mne, že jeho vztah k ní není černobílý.
Nemám talku co vytknout, snad jen pro úplnost mám dojem, že mnoho dobrého z vlastností Scio škol lze dosáhnout i na klasické škole, pokud má ředitel a učitelé otevřenou mysl. Což <otevřenáreklama> je případ  ZŠ J.K.Tyla Písek</otevřenáreklama>, kam chodí moje děti :-). 🌟🌟🌟🌟🌟

Libor Malý – Cesta ke štěstí začíná vědomou laskavostí a štědrostí

• začít u sebe – svět okolo bude hezký, když vy začnete první

Příběh jobs.cz – altruismu přetaveného do úspěšného businessu. Jinak poznámky nemám, přišel jsem na talk pozdě. 🌟🌟🌟

Tomáš Hruda – Velká vzdělávací fúze

• bývalý náměstek MŠMT
• educationrepublic.cz
• doporučil dokument Enron (o vnější motivaci) 
• "Není lepší cesta, jak se naučit někoho řídit, než být podřízen někomu, kdo to umí."
• význam firemní kultury ("Dobrá firemní kultura má schopnost napravovat i nejhorší případy lidí, kteří do firmy přišli se zpočátku nějak pokřiveným pohledem.")
• z akvária uděláte rybí polívku snadno, naopak už to jde těžko 🌟🌟🌟🌟

Jan Sechovec – Digitální pankáči

O týmu v České spořitelně, kde to trochu znám. Jasně, že digitální pankáči tam dělají něco, aby spořka nebyla korporace zatáhlá, ale tento pojem se vyskytoval v talku (jehož značnou část navíc tvořilo ilustrační video řekněme korporátních nešvarů) tak často, že už jsem to vnímal jako bzučení hmyzu. Včetně variací "my jsme to zpunkovali". Ale ta videa doporučuji zkouknout, jsou povedená. 🌟🌟

Tomáš Ervín Dombrovský – Věštění z křišťálové koule

• obráběč = dříve ten, kdo ovládal soustruh, dnes ten, kdo ovládá roboty, kteří ovládají soustruh
• bude totéž v budoucnu platit o kodérovi?
• svoboda volby = zodpovědnost za to, co dělám
• jeden z mála talků, který řešil otázku smyslu 🌟🌟🌟🌟

Petr Skondrojanis – Human2Human

•  "V době tlaku na výkon a zisk nemůžeme očekávat, že etika a humanismus zvítězí nad ziskem." (pokud myšleno jako konstatování, pak jakžtakž ok, pokud myšleno jako výzva či rezignace, pak to není dobré)
• Stroj bude tam, kde nechybí lidská laskavost a úsměv.
• Přidaná hodnota = kde člověk nabídne víc než stroj.
• Potřebujeme lidi, kteří umí nabídnout přidanou hodnotu.
• příklad: sprchy+posilovna = benefity, aby zaměstnanci byli motivováni v práci být...
• ..."a až budete mít první dítě, už to nepůjde, ale to už půjdete jinam" (rada "půjdete jinam" zní sama zvláštně, a navíc jak se při takovém stylu vůbec dostanu k tomu mít to první dítě?)

Celkově mám z tohoto talku ambivalentní a spíš nepříjemný dojem, jak je vidět i z poznámek. Spousta HR pouček a navzdory dvěma výskytům slova Human pocit absence lidskosti a udržitelného rozvoje. Pozitivní věci to nevyvážily. 🌟

Jiří Rozvařil – Co se bojíme říkat nahlas, aneb ryba smrdí od hlavy

• "fabriky jsou plné lidí, zapomeňte na roboty, to jsou jen marketingové materiály Tesly"
• "Sami si děláte, že vás ta práce nebaví a nenaplňuje a hledáte štěstí po konferencích."
• iceberg of ignorance -> data potřebují ti dole, ne ti nahoře
• vzorec Um = sum(Up) – úspěch managera je suma úspěchů podřízených
• motivace není plošný postřik
• otázka jak motivovat by měla být spíš otázkou jak přestat demotivovat – "Vy někoho serete celej den a pak si uděláte poradu o tom, jak ho motivovat."
• doporučené knihy: Antonín Cekota: Tomáš Baťa a Jack Stack: The great game of business

Zemitě upřímný talk, přednášející hovořil jasně a na rovinu o věcech, které měly hlavu a patu. Také jsem ocenil pojetí leadershipu jako nástroje služby a zájmu o člověka. A sdílím s přednášejícím i respekt k Tomáši Baťovi. 🌟🌟🌟🌟🌟

Petr Pouchlý – Gamifikace pro novou generaci

• 4 herní typy / archetypy přístupu ke hře: alea (víra, že porazím náhodu), ilinx (závrať, mimo mysl), mimicry (touha být jako někdo jiný), agon (soutěživost)
• každý typ může mít zdravé i nezdravé prožívání (např. mimikry = divadlo x přetvářka)
• paldia (= play, hrát si na...) x ludus (= game, hra s pravidly a systémem)
• dopad her na praxi: efektivita výrobní linky x stavba věží příšerám, manažer fotbalové ligy
• komentovaná definice gamifikace: využití herních prvků (lidi baví hrát) v neherním prostředí (firma) za účelem zvýšení loajality a angažovanosti
• zaměstnance z generace Z namotivuje, když průchod firmou bude jako průchod hrou

Přednášející mluvil jasně, výrazně a systematicky. Toto téma jsem dřív nebral moc vážně a talk mě přiměl postoj přehodnotit. 🌟🌟🌟🌟

Jiří Fabián – Walking Zombies

• Peter Drucker – Knowledge worker
• nemusíte být vystresovaný, že teď musím tu svoji firmu rychle změnit, protože to všichni dělají
• firmy ztratily reflexy, mají míň tykadel ven (např. pouze salesák)
• mějte rádi chaos, mějte rádi změnu (elektronická tužka Roberta Záruby)
• pull postoj = aktivně tahá změny x push postoj = čeká, až změny přijdou a někdo na mě hodí úkol
• Švarc systém je pojmenován podle podnikatele Miroslava Švarce
• organizační hierarchie ve smyslu klasických stromových diagramů je lež, realita vztahů je jiná
• kmen se přeceňuje, firma je améba s neostrou hranicí
• obrázek BOSS x LEADER je zavádějící, situaci s BOSSem samozřejmě nechceme, ale ani LEADER není jen jeden, nýbrž jsou různě dle zkušeností v konkrétní podoblasti
• svobodná firma = za každé rozhodnutí musí být někdo zodpovědný
• purpose –> engagement, competencies, results, respect

Zaujala mě zmínka o ústupu od funkcionálního dělení (tým inženýrů, tým testerů) – je až s podivem, že v organizační struktuře je každému jasné, jak to neškáluje, ale pokud jde o návrh architektury a rozdělení kódu, ještě pořád tolik programátorů preferuje antipattern package-by-layer. 🌟🌟🌟🌟🌟

Talky Michala Šrajera a Sváti Kotyzové a Blanky Laurychové jsem vynechal kvůli účasti na doprovodném programu.

Petr Maňas – Zdrojař a motivátor

• člověk za TEDx Prague
• TED ED – celosvětový zdroj tutoriálů
• Ilja Prigogine – Teorie disipativních systémů
• organizování dobrovolnických akcí: - začít v pohodě, - čím blíže k akci, tím více styl diktátor, - po akci se (ze začátku) 2 měsíce nemohli lidé z pořadatelského týmu vidět 🌟🌟🌟

Zajímavý pohled do zákulisí TEDx.

Pavel Šiška – Future of Work

• opět názor, že s náhradou lidské práce roboty to tak horké nebude – "robot se vám pod umyvadlo v koupelně zatím nedostane"
• doporučená kniha: Robots and the Future of Work

Jinak vesměs PR a povídání o Deloitte. 🌟🌟

Jan Hubík – Všichni jsme kyborgové, a možná budeme roboti.

• člověk s implantovaným čipem v ruce (pozn. později jsem našel, že natočil i rozhovor s DVTV)
• pohled na techniku jako na něco, co posouvá hranice lidského těla, zamyšlení, co na člověku vylepšuje smartphone: paměť, intelekt, záznam komunikace, orientaci, přístup na web, výpočty, komunikace, teleprezence
• BBC žebříček: will robot take your job?
• budoucnost: eliminace přirozené smrti – genová terapie, fixnutí genů stárnutí, zamezení stárnutí tkání a orgánů nanoroboty, záznam vědomí do počítače

Začátek ještě ušel, ale konec už mi připadal hodně z pohádky. A i když by se něco takového podařilo jednou realizovat, postrádám opět smysl, o kterém nepadla zmínka. Přednáška básnící jen o technologii bez snahy o zamyšlení nad společenskými důsledky je jalová, stejně tak jako komentář slovy "zní to šíleně, ale před 20 lety by jiné věci zněly taky šíleně". Lidské tělo považuji za víc než jen nástroj, popř. počítač. 🌟

Martin Palička – Firemní kultura nad zlato?!

• nesvazovat zaměstnance v oblastech, kde jsou efektivnější, když mají možnost volby - apple x dell
• týmové pohovory důležité, ale musí být k věci, "ne strojené jako návštěvy Zemana na školách"
• 90% věcí, které nazýváme urgentními, jsou komplikováním
• dohody jednoduché, ale trvat na dodržování – je (pozitivní a výchovný) rozdíl říct "nedodržuješ dohodu" oproti "neplníš direktivu"
• Sigmund Freud: "většina lidí nechce svobodu, protože svoboda znamená zodpovědnost a té se bojí"
• lidé chtějí více informací, ale nechtějí rozhodovat
• alibismus "mělo by se"

Plus promo video na Etneteru. Objektivně nahlíženo to byl PR talk o Etneteře, ale mně to nevadilo – Etneterou jsem si prošel před 8 lety, mám ji rád a fandím jim. 🌟🌟🌟🌟

Petr Ludwig – Co ví věda o spokojenosti v práci?

• autor knihy Konec prokrastinace, stojí i za portálem GrowJob
• tři motivy, proč děláme práci: 1. job + $ (pro peníze), 2. career (pro prestiž), 3. calling (pro užitek okolí)
• každé zaměstnání lze dělat jen pro jeden z uvedených motivů, např. lékař + career = dělá mu dobře být v bílém plášti a oslovován pane doktore, uklízečka + calling = ví, že snižuje riziko infekce na operačním sále
• job crafting = jak z člověka vykřesat smysl práce (studie na Stanfordu, zřejmě toto)
• IKIGAI – japonský termín označující naplnění 4 základních faktorů tvořících spokojenost v práci: 1. jsme v tom dobří, 2. baví nás to, 3. pomáhá to světu, 4. uživí nás to. Zajímavé i pro použití jako typologie případů, kdy nejsou všechny 4 podmínky splněny (pozn. diagram v prezentaci není korektní Vennův diagram pro 4 množiny, ten je zde)
• s rostoucími penězi roste spokojenost jen chvíli a pak má tendenci být konstantní
• Losadův poměr – 3 pozitivní zprávy na 1 negativní
• naučená bezmocnost – podobný experiment uváděl s křečkem
• základní managerská poučka: umět lidi nachytat, že udělali něco dobře

Jedno z nejlepších povídání, IKIGAI diagram posluchače dost chytil. Přednášející byl taky jeden z mála, kdo zdůrazil význam vlivu rodiny (vedle školy a firmy) jako jednoho z faktorů, které ovlivňují společnost. 🌟🌟🌟🌟🌟

Tomáš Hrivnák – Brand Strikes Back

• logoterapie (Viktor Frankl) – lidská potřeba smyslu
• hlavním zdrojem existenciální úzkosti je pociťovaný nedostatek smyslu
• když není smysl, frustrovaná vůle ke smyslu se mění na vůli k moci nebo ke slasti (korespondovalo s job + career v předchozím talku)
• "nedělní neuróza" – tíživý stav před vrácením se do práce, kterou nemáme rádi
• brand není pouze logo a marketing, ale interpretační rámec pro zorientování se ve firmě, něco jako turistická značka

První část talku šla víc na hloubku a vnímám ji jako zajímavou. Byla oslím můstkem pro druhou část, která se týkala problematiky brandu – hlavního businessu agentury Hrivnák a trochu zas PR. Řečník ale talk zkrátil o to, o co předchozí řečníci přetáhli své talky. Celkově výborný talk. 🌟🌟🌟🌟

Závěr

Na konferenci jsem si náramně užil zdravý diskomfort plynoucí z toho, že jsem ajťák a témata se netýkala přímo IT. Tady zkrátka nešlo podívat se na slajd, představit si, co na něm ten Java kód, XML soubor nebo malůvka se šipkami dělá a pak případně zajít za přednášejícím a poplácat se, že je to fajn, případně, že by to fungovalo i alternativně. Úplně ze začátku se mi na konferenci nechtělo, protože jsem si myslel, že bude úzce specializovaná na problematiku HR a recruitingu (i na vzorku návštěvníků bylo vidět, že to nejsou pouze ajťáci a ani pouze ejčáři).

Strašně proto oceňuju, že to bylo právě naopak – témata zacházela do psychologie, sociologie, filozofie, spirituality i politiky a nic nebylo tabu. Myslím, že to pěkně demonstruje očekávání, které nejen na nás ajťáky budoucnost klade – čím dál tím důležitější budou nejen hard skills pro vlastní obor, ale i schopnost přesahu do jiných oborů a syntézy.

Dalším pěkným zážitkem bylo pozorovat, jak si někteří řečníci navzájem protiřečí, například co se týká prognóz o nástupu robotů nebo důležitosti zavádění některých změn.

Tak jako jsem pochválil přesah konference do výše jmenovaných oborů, zas musím bohužel jmenovat jiné oblasti, kterých se přednášející nedotkli vůbec, nebo jen okrajově, pokud ne rovnou s despektem. Mám na mysli etiku, morálku, sociální aspekty, antropologii a částečně ekonomii. Nepochybuji, že všichni přednášející jsou technicky i softskillově velmi schopné osobnosti. Nicméně ani oni, ani návštěvníci konference nejsou typický vzorek populace. Na jejich projevech jsem postrádal empatii, s níž by se svými myšlenkami obstáli před průměrným občanem. Z některých myšlenek cítím jakousi skrytou, plíživou totalitu – zvýhodnění schopných, kreativních, nerutinních. V kontrastu s nekonkrétním osudem těch "ostatních", o němž téměř nemluvili, ale které v reálu budou tvořit masu. Jakou budou tito lidé "na virtuální realitě" nebo nepodmíněném příjmu prožívat radost a životní smysl v kontextu všech prezentací o prolínání práce se životem?  Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se chová k nejslabším členům, jak se postavíme proti rozevírání "sociálních nůžek"?

Druhým, už méně častým fenoménem, který mne neoslovil, byla určitá nabubřelost v prognózách vzdálenější budoucnosti. To přičítám několika důvodům: snaha zatraktivnit talk (hlavně pro čtenáře scifi), nezohlednění faktoru zla v člověku (libertariánské myšlenky bezstátního zřízení) a optimistické odhady povzbuzené dosavadním pokrokem (asi jako když se po přistání na Měsíci předpovídalo jeho brzké osídlení nebo jak si tvůrci filmu Návrat do budoucnosti 2 představovali rok 2015).


Co na úplný závěr? Konferenci o budoucnosti považuji za úspěšnou do té míry, do jaké dokáže napojit prognózy na přítomnost a historii. Definici inteligence člověka jako schopnosti poučit se z minulosti lze přenést i na lidský druh jako celek. Rád bych znovu vyslovil velký respekt organizačnímu týmu TopMonks a protože věřím, že konference bude mít další ročníky, mohlo by být velmi zajímavé tyto prognózy sbírat a po letech si ověřovat, které se skutečně vyplnily...